Velká cena Litoměřic 2017 se konala celkem tradičně, netradičně co se týká pravidel, protože yuko, čtvrté shido, některé dříve zakázané úchopy a pár dalších drobností se staly minulostí. Turnaj probíhal podle nových pravidel, pro všechny zúčastněné takto poprvé a vcelku v pohodě. Občas bylo vidět, že všeobecně přijmout hod na bok jako waza-ari je trošku zatím nezažité, ale poddávalo se to a bylo to OK. Dokonce i v kategorii mladších žáků jsem zaznamenal oproti dřívějšku větší přísnost na vyšlapování ze žíněnky a pasivitu, shido se tu a tam za tyto prohřešky rozdávalo.

Turnaj byl pro některé naše žáky závěrečným dnem po šestidenním výživném soustředění na běžkách, při kterém si všichni trochu sáhli do rezerv, protože tempo a objemy byly náročné. K tomu trochu juda a kruhových tréninků. Soutěž byla zařazena na konec jako součást plné zátěže, a tak to i bylo. Pro někoho snazší, pro někoho těžší, ale jako celek absolvovali všichni dobře a úplně.

Našich pět mladších a tři starší žáci si odvezli osm medailí, protože víc, než osm se jich turnaje nezúčastnilo. Ondra Zita, Kačka Šipanová a Jan Kačírek zlatou, Petr Maxa, Sára Zitová a Štěpán Vojtěch stříbrnou, bronz si do sbírky svých medailí přidali Štefan Sušický a Jakub M. Čermák.

Všichni naši žáci se prali jak mohli a proto si také všichni nakonec odvezli některý z cenných kovů, přesto by bylo asi vhodné vyzdvihnout technicky pěknou, sice nízkou, ale tak rychlou Seoi-Nage Ondry Zity, že ji rozhodčí pěkně a rychle uznali. Hezkou, důslednou a vyspělou práci Honzy Kačírka v Ne-Waza. Bojovnost a rvavost kterou předvedl Petr Maxa určitě taky, finálové vítězství mu uklouzlo nakonec jen na shido. Všichni dotáhli svůj náročný týden v rámci svých možností, ale do úspěšného závěru. A to si zaslouží uznání.

Zapsal a za text a foto zodpovídá: Čermoš