Tak toho smutného pohledu na zavřenou Folču už bylo asi dost. Je to sice na houby, ale ono to zase skončí a zase se v ní budeme scházet a dělat to, co nás baví všechny nejvíc. Judo, sport a taky potáhneme naší partu, která k tomu všemu patří jak zadek na nočník. Tenhle prcek je nejlehčí váha s jakou se kdo z nás může potkat a přitom má docela krutou sílu, ale i ta se musí porazit. Kdyby to šlo, pošleme na něj světovou špičku, ať mu dá přes držku, ale v tomhle případě radši stáhněme naše borce za roušky a zatím do karantény, to na toho šmejda teď asi účinkuje nejvíc.
Co chudák judista doma, sám, bez žíněnky a bez sparingu? Vzpěrač lehne pod železo a bouchá to, běžci a cyklisté taky nějak přežijí, ale plno sportů to teď nemá lehké. Plavce do bazénu nepustí, fotbalisté si pohromadě nekopnou a judisté jsou také v pěkné izolaci. Ale náš sport má pro tyto případy přece jen jeden trumfík v rukávu, a sice Tandoku-Renšú. Když to popisuju nejudistům, co to je, tak říkám, že to je když:“ Jeden judista sám se sebou dělá, že jsou dva.“ Laika celkem oprávněně při představě, že se vlastně jeden pere sám se sebou napadne, že jsme cvoci. Z jeho pohledu to není úplně špatný odhad a rozumím. Ale, v době jako tato, kdy není zbytí a opravdu se to nedá nikterak obejít, pokud nemá někdo kliku že má doma pár žíněnek a sourozence, či rodiče judistu a může aspoň trochu něco dělat v kimonu, je Tandoku-Renšú dobrá věc, kterou nám Jjigoro Kano a následně jeho pokračovatelé darovali.
Tato doba se pro judisty asi stane dobou Tandoku-Renšú. Je to jediná možnost jak teď procvičovat techniky. Zdroj je momentálně jasný, máme YouTube. A tak pro naše přípravky, žáky a dorostence by toto mohla být výzva, jak využít příležitost a vypilovat si jednu z tréninkových metod, která je pro judo tak důležitá a v normálním provozu se jí dává méně, než si ve skutečnosti zaslouží.
Založili jsme pro žáky skupinu na wtsp „JUDO VÍC NEŽ BACIL“ a myslíme si, že by to tak mělo i opravdu být. Jediné, jak se nevrátit po karanténě grogy a nezačínat téměř od píky, je v rámci možností makat na fyzičce, zlepšovat si pohybový rozsah a k judu se asi teď nejblíž dostaneme právě přes Tandoku-Renšú.
Jednoduché to celé nebude, ale nakonec to dobře dopadnout musí. Jinak to ani nejde. Tady jsou malé příklady a ostatní už může najít každý sám.
JUDO VÍC NEŽ BACIL
Tak toho smutného pohledu na zavřenou Folču už bylo asi dost. Je to sice na houby, ale ono to zase skončí a zase se v ní budeme scházet a dělat to, co nás baví všechny nejvíc. Judo, sport a taky potáhneme naší partu, která k tomu všemu patří jak zadek na nočník. Tenhle prcek je nejlehčí váha s jakou se kdo z nás může potkat a přitom má docela krutou sílu, ale i ta se musí porazit. Kdyby to šlo, pošleme na něj světovou špičku, ať mu dá přes držku, ale v tomhle případě radši stáhněme naše borce za roušky a zatím do karantény, to na toho šmejda teď asi účinkuje nejvíc.
Co chudák judista doma, sám, bez žíněnky a bez sparingu? Vzpěrač lehne pod železo a bouchá to, běžci a cyklisté taky nějak přežijí, ale plno sportů to teď nemá lehké. Plavce do bazénu nepustí, fotbalisté si pohromadě nekopnou a judisté jsou také v pěkné izolaci. Ale náš sport má pro tyto případy přece jen jeden trumfík v rukávu, a sice Tandoku-Renšú. Když to popisuju nejudistům, co to je, tak říkám, že to je když:“ Jeden judista sám se sebou dělá, že jsou dva.“ Laika celkem oprávněně při představě, že se vlastně jeden pere sám se sebou napadne, že jsme cvoci. Z jeho pohledu to není úplně špatný odhad a rozumím. Ale, v době jako tato, kdy není zbytí a opravdu se to nedá nikterak obejít, pokud nemá někdo kliku že má doma pár žíněnek a sourozence, či rodiče judistu a může aspoň trochu něco dělat v kimonu, je Tandoku-Renšú dobrá věc, kterou nám Jjigoro Kano a následně jeho pokračovatelé darovali.
Tato doba se pro judisty asi stane dobou Tandoku-Renšú. Je to jediná možnost jak teď procvičovat techniky. Zdroj je momentálně jasný, máme YouTube. A tak pro naše přípravky, žáky a dorostence by toto mohla být výzva, jak využít příležitost a vypilovat si jednu z tréninkových metod, která je pro judo tak důležitá a v normálním provozu se jí dává méně, než si ve skutečnosti zaslouží.
Založili jsme pro žáky skupinu na wtsp „JUDO VÍC NEŽ BACIL“ a myslíme si, že by to tak mělo i opravdu být. Jediné, jak se nevrátit po karanténě grogy a nezačínat téměř od píky, je v rámci možností makat na fyzičce, zlepšovat si pohybový rozsah a k judu se asi teď nejblíž dostaneme právě přes Tandoku-Renšú.
Jednoduché to celé nebude, ale nakonec to dobře dopadnout musí. Jinak to ani nejde. Tady jsou malé příklady a ostatní už může najít každý sám.
Ukázka Tadahiro Nomury:
https://www.facebook.com/watch/?v=2498284773792949
Go Tsunoda:
Poslední příspěvky
Pražský adventní pohár
14. 12. 2024Úspěch na turnaji v Teplicích
14. 12. 2024Turnaj v Chomutově
7. 12. 2024