Uf… to byla šichta. Na mezinárodní turnaj Koroška Open 2021 ve Slovinsku budeme vzpomínat jako na něco, co prověřilo naši fyzickou připravenost. Málokdo zažil, aby v jeden den absolvoval např. 9 utkání. To byl příklad Alexandra Sojky (-81kg), který je jeden ze tří medailistů z našeho klubu. Důvodem takové porce zápasů se stal fakt, že na tomto seniorsko/juniorském turnaji všichni členové české výpravy patřící ještě do U21 absolvovali zároveň i soutěž v mužích/ženách.

Konkrétně zmiňovaný Saša se tak v juniorech po úvodní prohře s domácím závodníkem po třech vítězství probojoval až k bronzové medaili. O tu svedl souboj s parťákem z USK PRAHA JUDO Lukášem Pečenkou, který tak obsadil 5. neoblíbené místo. Jeho boj poté pokračoval i mezi seniory, po dvou výhrách následovala prohra ve třetím kole s krajanem Pavlem Švecem, v opravách přidal ještě jedno vítězství a prohru – výsledek je 7. místo.

Ve stejné ,,váhovce“ se však dařilo Danielu Pinterovi. Ten po úvodní výhře podlehl ve druhém kole německému reprezentantovi, následovaly však dva ,,bratrovražedné“ boje proti Matyášovi Sobotovi a Lukášovi Pečenkovi, které zvládl na výbornou. O bronzovou medaili pak ,,skalpoval“ litevského borce ve stylu ,,ouči gari alá Jaromír Ježek“ (to byla skutečně velká paráda) a mohl slavit.

Poslední bronzovou sbírku pak zkompletoval Matyáš Kalous. Ten ve 3. kole podlehl belgickému borci, následovaly opravy, ve kterých prošel přes Slovince a následně parťáka Eduarda Zděnovce – tady se jednalo vskutku o velmi napínavé utkání, kdy Éda vedl ještě 5 vteřin před koncem na waza-ari, avšak po nedůsledném nástupu přišel trest a Matyáš mohl slavit postup do bojů o bronz. V něm porazil litevského závodníka a zajistil si místo na stupních vítězů.

V medailovém opojení by však neměly zapadnout ani výkony ostatních, kteří se na ,,bednu“ nedostali. Z USK bojoval ještě již zmíněný Lukáš Pečenka, Eduard Zděnovec a Jakub Pohořalý. Bohužel, ve spoustě utkání bylo nutno změřit síly i proti kolegům z klubu, případně české ,,repre“. A z toho může vyjít vítěz jen jeden. Takových bojů bylo ve Slovinsku hodně, museli jsme se s tím smířit.

Přesto tento turnaj lze hodnotit velmi pozitivně – ať už z hlediska sportovního či prostředí. Ubytování v penzionu v 8km vysokém kopci s nádherným panorama bylo velmi příjemným bonusem.

Zapsal: Erik